Speciální kanceláře určené pro práci s dětmi nejsou v Česku neobvyklé. Má je například softwarová firma SAP.
Speciální kanceláře určené pro práci s dětmi nejsou v Česku neobvyklé. Má je například softwarová firma SAP.
autor: Archiv SAP

Více než polovině žen v Česku se nedaří dobře skloubit práci a rodičovství. Zatímco u naprosté většiny otců má podle průzkumu organizace Byznys pro společnost narození dítěte buď žádný, nebo spíše pozitivní dopad na jejich pracovní uplatnění, u třetiny matek negativně ovlivní jejich kariéru i budoucí výši mzdy. Rozdíly ve výdělcích bezdětných mužů a žen jsou v řádu několika procent, po návratu z rodičovské se ale nůžky rozevírají mnohem více. U vysokoškoláků kolem 40 let vydělávají muži v průměru asi o 25 procent více.

Souvisí to i s tím, že v Česku si rodičovskou dovolenou bere jen malý podíl mužů a ženy zůstávají s dětmi doma velmi dlouho. Jedním z důvodů je, že mohou čerpat státní příspěvek na péči o dítě až čtyři roky, což je nejdelší doba v Evropské unii. Přispívá k tomu ale i to, že návrat do zaměstnání ztěžuje nedostatek míst v jeslích a školkách i chybějící flexibilní úvazky.

"Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Pokud matka se dvěma dětmi zůstane na šest až osm let doma, nemá šanci to na trhu práce dohnat a otec si děti také neužije," říká ekonom a vědec Filip Pertold z institutu CERGE EI a think tanku IDEA, který se tématem slaďování práce a rodiny dlouhodobě zabývá.

Aby se situace zlepšila, je podle něj třeba podpořit částečné úvazky nižším zdaněním práce, navázat mateřský a rodičovský příspěvek na předchozí příjem a zkrátit maximální dobu čerpání.

"Měla by se také navýšit kapacita školek, jeslí i dětských skupin. Zároveň bych zrušil daňově odpočitatelnou položku na nepracující manželku či manžela, což rozhodně není moderní nástroj rodinné politiky," uvádí Pertold.

Stlačený týden i sdílená místa

Zásadní roli ale hraje také podpora ze strany zaměstnavatele. Podle průzkumu Byznysu pro společnost rodičům plně vychází vstříc každá třetí firma v Česku. Nejčastěji zaměstnavatelé nabízejí pružnou pracovní dobu, možnost pracovat z domova nebo částečné úvazky. V některých firmách dokonce své zaměstnance motivují k návratu z rodičovské dovolené tím, že jim platí za zkrácený úvazek plnou mzdu.

"Po šestiměsíční mateřské dovolené mohou naši zaměstnanci využít pracovní doby zkrácené na 30 hodin týdně, za kterou dostanou zaplaceno stejně, jako kdyby měli plný úvazek. Navíc mají možnost pracovat odkudkoliv. Mohou tak být se svými dětmi a zároveň rodina nepřijde o důležitou část rozpočtu," popisuje Ondřej Luštinec z tiskového oddělení firmy Vodafone.

Méně obvyklou formou flexibilního zaměstnávání je takzvaný stlačený pracovní týden, kdy si zaměstnanec odpracuje týdenní pracovní dobu za kratší čas. Například může pracovat čtyři dny v týdnu po 10 hodinách, čímž získá jeden volný den navíc. Nárok na stlačený pracovní týden mají zaměstnanci, kteří pečují o dítě do 15 let a těhotné zaměstnankyně, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se také aktuálně snaží ukotvit v zákoníku práce sdílené pracovní místo, jež by umožňovalo zaměstnavatelům rozdělit jednu pozici na více zkrácených úvazků mezi několik zaměstnanců. Ti by si mohli sami rozvrhovat pracovní dobu podle svých osobních potřeb. V praxi by to mohlo vypadat například tak, že dopoledne bude v práci matka malých dětí, zatímco má dítě v jeslích nebo ve školce. A odpoledne ji vystřídá kolegyně, která se stará o nemocné rodiče a potřebuje s nimi ráno být u lékaře.

Veřejný sektor nabízí málo flexibility

S ohledem na nabídku flexibility v práci je na tom lépe soukromý sektor, zatímco veřejná sféra v tomto ohledu pokulhává.

"Stát vytváří různé prorodinné strategie, ale sám nedokáže realizovat to, co chce po firmách. Třeba podíl částečných úvazků ve státní správě je nižší než pět procent, což je podobné jako ve zpracovatelském průmyslu, kde to ale dává ekonomicky smysl. Státní správa jsou služby podobné jako bankovnictví, kde je ovšem podíl částečných úvazků asi 12 procent," upozorňuje Filip Pertold z institutu CERGE EI a think tanku IDEA.

Podle zjištění neziskové organizace Gender Studies je jedinou široce nabízenou formou flexibility ve státní správě pružná pracovní doba. "Velmi žádaná je mezi státními zaměstnanci i práce z domova, na základě našich auditů v institucích státní správy jsme ale zjistili, že tuto možnost má jen pětina lidí a využívá ji necelých 10 procent zaměstnaných. V soukromých firmách, které jsme auditovali, si přitom může vzít home office 64 procent lidí a v praxi ho využívá asi polovina zaměstnaných," popisuje Johana Jonáková z Gender Studies.

Firmy budují školky i dětské koutky

Kvůli nedostatku míst v předškolních zařízeních jsou mezi rodiči velmi oblíbené také firemní školky. V Česku jich je 39 a chodí do nich téměř 1700 dětí. Od roku 2013 se jejich počet zdvojnásobil. Provozuje je například výrobce nemocničních lůžek Linet, finanční skupina ČSOB nebo energetická společnost ČEZ.

"Máme školky v Praze, Plzni, Hradci Králové a Ostravě. Všechny fungují nepřetržitě i během léta, takže rodiče nemusí řešit, kdo se během prázdnin o děti postará," přibližuje Jakub Růžička z personálního oddělení skupiny ČEZ.

Firemní školku svým zaměstnancům nabízí i dodavatel průmyslových zařízení Hennlich. "Maminky mohou náš Hennlich Baby Club využít v kombinaci s částečnými úvazky a prací z domova. I díky tomu máme stoprocentní návratnost kolegyň po mateřských a rodičovských dovolených," uvádí HR manažerka společnosti Hennlich Renata Mejtová. Dodává, že firmě tak zůstávají kvalifikovaní lidé, což přináší úsporu nákladů na zaškolování nových pracovníků. Zároveň to podle ní má pozitivní vliv na loajalitu zaměstnanců.

Některé společnosti také poskytují svým zaměstnancům příspěvek na školkovné. Ten mohou využít například pracovníci skupiny ČSOB. "Je určen lidem, kteří se vracejí po mateřské nebo rodičovské dovolené na částečný úvazek či dohodu. Nevztahuje se na státní školky, jinak ho lze využít na jakékoliv hlídání," přibližuje mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Příspěvek na školky, jesle a dětské kluby poskytuje svým zaměstnancům i poradenská firma PwC. Ta také zřídila ve svém sídle dětský koutek.

"Můžete u nás potkat maminky, které pracují a jejich děti třeba dělají domácí úkoly v některé ze zasedaček nebo si hrají v dětském koutku v bistru," líčí HR ředitelka PwC Vladimíra Jeřábková. Dětský koutek má i antivirová společnost Avast, která touto formou nabízí rodičům celodenní hlídání se zajímavým programem pro děti.

Rozmáhajícím se trendem jsou speciální kanceláře určené pro práci s dětmi. Mají je například softwarové firmy SAP a Microsoft nebo už zmíněný Hennlich. "Z bývalé jídelny jsme vytvořili takzvaný work life balance office. Vedle mobilního pracovního místa jsme tuto kancelář doplnili o koutek pro malé děti včetně cestovní postýlky," popisuje Renata Mejtová z firmy Hennlich.

Mateřskou dorovnávají na plnou mzdu

Někteří zaměstnavatelé také dorovnávají svým zaměstnancům mateřský či rodičovský příspěvek na plnou mzdu. Vodafone takto hradí matkám prvních 16 týdnů mateřské dovolené a rozdíl mezi státním příspěvkem a mzdou jim vyplácí půl roku po návratu do zaměstnání. Po dobu 12 týdnů mateřské dovolené dorovnává mzdu svým zaměstnankyním i společnost Schneider Electric, zabývající se energetickým managementem a průmyslovou automatizací.

Microsoft zase plně hradí 20 týdnů mateřské dovolené matkám a šest týdnů rodičovské otcům. "V rámci prorodinných benefitů se tento setkal s nejlepším ohlasem. Je určen nejen biologickým, ale i adoptivním rodičům, pěstounům či rodičům stejného pohlaví," říká mluvčí Microsoftu pro Česko a Slovensko Miroslava Aleksieva.

Pro řadu lidí je také důležité udržet si kontakt s prací i během doby, kdy se doma starají o malé děti. Podle Johany Jonákové z organizace Gender Studies to ale rozhodně není běžná praxe.

"Přestože současná situace na trhu práce vybízí zaměstnavatele k tomu, aby využívali potenciál svých zaměstnanců na rodičovské dovolené, o udržování tohoto kontaktu je přesvědčeno jen 34 procent žen a 25 procent mužů," komentuje výsledky auditů ve firmách a státních institucích Jonáková.

Z rozhovorů se zaměstnanými podle ní vyplývá, že pokud se sami aktivně zajímají, tak jim personální oddělení vyjde vstříc. Chybí jim ovšem proaktivní podpora ze strany zaměstnavatelů.

Jednou z firem, které se o udržení kontaktu s rodiči na mateřské a rodičovské dovolené snaží, je PwC. "I během této doby je podporujeme ve vzdělávání a přispíváme na jejich členství v odborných komorách. Asi třetina zaměstnanců s námi spolupracuje na dohodu i během rodičovské dovolené," uvádí HR ředitelka společnosti Vladimíra Jeřábková.

Vodafone zase pomáhá rodičům nastartovat kariéru po delší pracovní pauze projektem ReConnect. "Nabízíme jim individuální rozvojové plány, koučování, mentoring nebo možnost účastnit se globálních akademií a dalšího manažerského vzdělávání," přibližuje Ondřej Luštinec z tiskového oddělení.

Nadstandardní volno a dětské tábory

Telekomunikační firma také umožňuje zaměstnancům vybrat si pět dní placeného volna nad rámec dovolené. Takzvané personal days mohou rodiče využít například v den narozenin dítěte nebo prvního či posledního dne školy.

Neplacené volno pro rodiče dětí, které nově nastupují do mateřské školy nebo první třídy základní školy, poskytuje Plzeňský Prazdroj. Jeho zaměstnanci si zároveň mohou vzít dva dny na regeneraci, jež mohou využít třeba pro pobyt v lázních nebo wellness centrech.

ČSOB se zase snaží vyjít vstříc rodičům samoživitelům s dětmi do 15 let. "Jednou za kalendářní čtvrtletí mají nárok na den placeného volna navíc. Tento benefit mohou využít také ženy od čtvrtého měsíce těhotenství," uvádí mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Nadstandardní volno, které je možné využít na trávení času s dětmi, poskytuje i společnost SAP, a to ve formě více dnů dovolené a vyššího počtu takzvaných sick days. Zaměstnanci společnosti Schneider Electric s dětmi do 10 let si zase mohou vzít dvoutýdenní volno bez náhrady mzdy v době letních prázdnin.

Některé firmy také pro děti svých zaměstnanců organizují tábory. Například společnost Hennlich nabízí příměstské i pobytové tábory a další program pro děti během různých školních prázdnin. Příměstské tábory dělá i skupina ČEZ, v rámci níž je pořádají Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany a také pražská centrála.

ČEZ zároveň pravidelně organizuje po celé republice rodinné dny s názvem "Mámo, táto, kde pracuješ?".

"Zaměstnanci během nich mají možnost vzít své děti či vnuky do práce, ukázat jim, co dělají, a například je provést elektrárnou," líčí Jakub Růžička z personálního oddělení ČEZ. Pracovníci firmy se také s dětmi mohou přihlásit na dobrovolnické dny, kdy jedou jako rodina pomáhat potřebným lidem.

Rodinný den pořádá i Plzeňský Prazdroj. "Smyslem akce je dát zaměstnancům možnost bavit se společně s jejich partnery a dětmi a zároveň trávit čas s kolegy. Jde o podporu sounáležitosti mezi zaměstnanci a jejich rodinami a další krok v rámci rozvoje rovnováhy mezi pracovním a osobním životem," popisuje ředitelka firemní komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková. Avast zase pro rodiny svých pracovníků organizuje letní a zimní party a děti zaměstnanců zve na kurzy programování.

Víc se musí snažit firmy i stát

Řada firem také zaměstnance s dětmi podporuje prostřednictvím různých benefitních systémů. "Rodiče z nich mohou platit například dětské tábory, knížky, dovolenou nebo nakoupit v lékárně potřeby pro miminko i zbytek rodiny. Zaměstnancům nabízíme také smluvní mobilní tarif za výhodnou cenu pro celou rodinu a možnost ubytování v rekreační chatě na horách za symbolickou cenu," říká HR ředitelka společnosti Linet Vladimíra Michnová.

Ačkoliv se stále více firem snaží vycházet svým zaměstnancům s dětmi vstříc, podle předsedkyně organizace Byznys pro společnost Pavlíny Kalousové to ještě pořád není běžná věc.

"Jsme rádi, že jsou zaměstnavatelé, kteří situaci rodičů řeší komplexně. Matky i otcové ale neustále narážejí na stereotypy, a to jak v práci, tak v rodině. A kvůli přetrvávajícím překážkám jsou ženy v kariéře za mateřství celoživotně penalizovány. Je proto potřeba mnohem aktivnější podpora státu, který by měl společně se zaměstnavateli hledat optimální cesty moderní prorodinné politiky," uvádí Kalousová.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.