Lidé nejsou produkt ani číslo, proto nemohli dojít. Navíc, je to zvláštní, ale když se dívám na demografickou křivku, nemám z toho dojem, že by bylo nějak výrazně méně lidí, ať už u nás v ČR, či ve světě obecně. Ale nebyli bychom to my, lidé, abychom nebyli stále v nějaké kontroverzi. Pointa je v tom, že jsme stále na špičce konjunktury, máme se stále lépe, ekonomika roste a je potřeba stále více pracovníků, abychom mohli pořád a ještě více růst. V tom je ta první část kontroverze − měli bychom spíše říkat, že je nedostatek lidí pro naše záměry více a rychleji růst. Mimochodem už málokdo podotkne, že většina firem i při onom žehrání na nedostatek pracovníků se zdaleka nemá tak špatně, jak se tváří, alespoň pokud se podíváme na jejich finanční výsledky. Ano, mohly by se mít ještě lépe, ale i při stávajícím statu quo je to v ekonomickém globále lepší než dříve. Samozřejmě až do náznaků první větší krize, s níž nás dnes již nejeden odborník na ekonomiku straší. Pak bude zase paradoxně zjevně lidí dost. A vtipné na tom bude zejména to, že lidí bude plus minus stále stejně jako dnes.

Musíme se přizpůsobit

V dobách konjunktury je lidí málo, v dobách krizí hodně. Nebylo to však takto vždy? A onen podnikatelský rébus spočívá v otázce: jak dosáhnout toho rovnovážného bodu, kdy firma zdravě roste a zároveň má adekvátní množství kvalifikovaných a kompetentních pracovníků? Když se na to dívám z praktického pohledu, pak vidím, že je velmi málo podnikatelů a manažerů, kteří se dokážou přizpůsobit podmínkám a době a najít pro svou firmu ideální cestu, lyžaři by řekli stopu, kudy projet.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?