Diverzita učí chápat

Ač firma původně vznikla ve Velké Británii, dnes je SodaStream považován především za izraelskou společnost. Národnostní směsice, která v téhle zemi koexistuje, ovlivňuje také charakter a firemní kulturu. Právě továrna této společnosti v Negevské poušti je místem, kde spolu pracují Židé, Palestinci i příslušníci dalších národů a národností. "Ukazuje se, že diverzita skutečně může fungovat a přináší výsledky," říká Naaman a dodává, že nutnost chápat potřeby lidí z různých kultur firmě pomáhá i lépe porozumět odlišným potřebám trhů, na kterých funguje.

Při pohledu zvenku nevypadá Izrael jako příliš klidné místo k životu i podnikání. Přesto odsud pochází mnoho velmi úspěšných firem. Jak je to možné?

Tak jako na každém místě na světě i v Izraeli jsou problematické věci. Obrázek, který si může udělat člověk na dálku, nemusí být úplně přesný. Je to velmi silná ekonomika s rozvinutým trhem. Kromě toho jsou Izraelci − alespoň z mé zkušenosti − silní a odhodlaní lidé. Právě naše společnost a její úspěch na trhu jsou toho jasným důkazem. Možná je to způsobeno mentalitou, kterou mají tamní lidé v genech − někdy jsou Izraelci označováni za startupový národ. Na tomto území žije hned několik národů či národností a situace zde historicky nebyla − a není doposud − vždy jednoduchá. Ale možná právě proto umí lidé najít řešení i v obtížných a komplikovaných situacích. Válka je zde pořád tak trochu za rohem.

Zkušenosti z překonávání obtíží v běžném životě se částečně přenesly i do byznysu. Lidé se naučili přicházet s inovativními myšlenkami nesvázanými konvencemi, reagovat rychle, přizpůsobovat se měnící se situaci. To jsou věci, které se ve světě byznysu opravu hodí. Pokud byste dneska přijel do Izraele, zjistíte, že tu funguje celá řada nadnárodních technologických společností, jako je Apple, Microsoft či Google. To je poměrně unikátní věc. Asi je něco v naší národní kultuře, co pomáhá.

Roy Naaman

Kariéru začínal v izraelské pobočce Coca­-Coly, odkud se posunul do distribuční společnosti Diplomat na pozici viceprezidenta pro obchod a na dva roky se ujal i pozice generálního ředitele pobočky v Gruzii, na jejímž založení se podílel. Později byl odpovědný za expanzi firmy do Jižní Afriky a nakonec se v roce 2011 stal generálním ředitelem celé společnosti. Od roku 2014 pak vedl pobočku společnosti Mondelez pro západní Afriku. Na jaře loňského roku se vrátil do Izraele, kde nastoupil do společnosti SodaStream jako viceprezident pro rozvíjející se trhy.

Mluvil jste o sžívání několika národů a národností. Zejména situace mezi Židy a Palestinci není právě jednoduchá. Pozorovateli zvenku by se mohlo zdát, že spolu vůbec nedokážou vycházet. Ale v SodaStreamu pracují lidé z obou národů bok po boku. Jak se to povedlo?

Skutečně jsme živoucím důkazem toho, že spolu mohou fungovat v míru a bez větších problémů spolupracovat. V naší továrně vedle sebe pracují Židé i Palestinci na jednom pracovišti, v jednom týmu. A jakkoliv jsou rozdílní, vycházejí spolu v míru. S trochou nadsázky bych řekl, že sodovka a její výrobníky jsou jakýmsi druhotným produktem naší snahy o mír nejen u nás ve společnosti, ale v celé zemi. Máme velkou továrnu v Negevské poušti, což je oblast zhruba ve středu země. Celému kampusu říkáme oáza míru, protože zde je realitou až neuvěřitelná diverzita. Pracují tu beduíni kmene Jahalin, Palestinci ze Západního břehu Jordánu, pracovníci z etiopské komunity a samozřejmě také lidé pocházející z bývalého Sovětského svazu. Skoro by se chtělo říct, že tu spolupracují zástupci snad všech částí izraelské společnosti.

Základem našeho úspěchu je rovný přístup ke všem, zastáváme politiku rovných platů − za stejnou práci musí každý dostávat stejnou mzdu, ať už je to muž či žena nebo pochází z kteréhokoliv národa. Všichni musí mít stejnou šanci. A tak se docela často stává, že liniový manažer je Palestinec a řídí tým složený převážně ze Židů a obráceně. Nezajímá nás, odkud kdo je. Důležitá je jeho profesionalita, schopnost pracovat a bez problémů vycházet s lidmi kolem sebe. Jsme velmi hrdí na to, že to u nás už tolik let funguje.

Jakým jazykem se vlastně v továrnách vaší společnosti mluví?

Nejdůležitějším jazykem zůstává hebrejština. Ale stejně tak se u nás v některých situacích mluví arabsky, amharsky − to je jazyk lidí původem z Etiopie −, ale také rusky. Vždy mluvíme tím jazykem, kterým je to v dané chvíli nejefektivnější.

Dnes se o diverzitě hodně mluví, je to populární téma. Ale vy ji máte již vyzkoušenou v praxi. A v poměrně extrémní míře. Osvědčuje se to?

Zcela jednoznačně. Jsem přesvědčen, že je to jeden z hlavních důvodů, proč jsme tak úspěšní na trhu. Naše výrobky se prodávají na více než padesátce trhů celého světa. Musíme umět vycházet s různými lidmi, chápat rozdíly v mentalitě, reagovat na lokální odlišnosti. Právě to, jak multikulturní je naše společnost, nám v tom hodně pomáhá. Vždycky se snažíme najít cestu, jak propojit naši produkci s lokálním trhem. Pro Česko tak například chystáme speciální edici lahví, které připomínají výročí sametové revoluce před třiceti lety. Tenhle speciální design bude dostupný opravdu jen u vás, nikde jinde na světě. Stejně tak jsme tady, jako v první zemi na světě, uvedli na trh novou edici sirupů majících poloviční podíl ovocné složky. Ukázalo se, že lidé v Česku totiž takový produkt chtějí. Multikulturní prostředí, ve kterém fungujeme, nás učí lépe chápat a poslouchat potřeby lidí z různých kultur i mimo Izrael.

Lze tedy říct, že se v praxi skutečně potvrzuje lepší fungování smíšených týmů?

S naprostou jistotou. Jsme přesvědčeni, že hledání talentovaných lidí ze všech národností a národů znamená, že jich nakonec máme víc. Je to jako v obchodním domě, máte větší výběr, a tak zřejmě nakoupíte lépe, než když se omezíte jen na jedno oddělení. A jak už jsem říkal, hodně nám to pomáhá při expanzi na nové trhy a ty nám zase dodávají nové posily do týmu. Například celosvětový šéf našeho HR je Australan. Přešel na naši centrálu z tamní pobočky a také on má zkušenosti s diverzitou, protože také v Austrálii žije hodně imigrantů, lidí z různých koutů světa.

S myšlenkou na propojení lidí různých národností už firma vznikala, nebo k tomu byla donucena okolnostmi?

SodaStream už funguje více než sto let. Asi je těžké říci, co bylo první. Jsem ale přesvědčen, že diverzita není něčím, k čemu jsme byli donuceni okolnostmi. Prostě naši zakladatelé od počátku věřili, že je to správná cesta. Je to jedna z našich základních firemních hodnot a věříme, že propojit schopnosti různých lidí z různých národů je něco, co je prospěšné. Diverzita není pro nás nějaký jednorázový program, je to naše integrální součást.

Není to paradoxní, že firma umožňující výrobu sodovky vznikla v pouštní zemi? Izrael trpí velkým nedostatkem vody…

Ono je to trochu složitější, prapůvodní základy naší společnosti byly položeny ve Velké Británii. Královská rodina totiž fandila sodovce a chtěla si ji sama vyrábět. Ale na druhou stranu právě v pouštní zemi si nejlépe uvědomíte, jak důležitá je hydratace. Navíc nedostatek vody v Izraeli nás nutí ji využívat co nejefektivněji. Neustále se zde pracuje na technologiích, jak vodu vyčistit, udělat pitnou téměř z jakéhokoliv zdroje. Ostatně například rozvoj kapénkové závlahy byl skutečnou revolucí v zemědělství a izraelský přístup inspiruje řadu zemí světa. Zkrátka v téhle zemi víme, jak cenná voda je, a hodně o ní přemýšlíme. Možnost vyrobit si sycenou vodu doma je mnohem udržitelnější přístup než si kupovat lahvovanou perlivou vodu v obchodě. Když nic jiného, výrazně to omezuje spotřebu plastů. Jedna naše lahev dokáže nahradit až tři tisíce jednorázových plastových. To už je skutečně velký počet. Přitom můžete mít vodu stále při ruce. Asi těžko bychom našli něco přirozenějšího než pití vody.

Zmínil jste udržitelnost. To je další z velkých témat byznysu současnosti. Trochu nadneseně můžeme říct, že jste se začali soustřeďovat na diverzitu dříve, než to bylo trendy. A stejně tak je to asi s ohledem na životní prostředí a udržitelností.

To je pravda, myslím, že jsme pionýry udržitelného rozvoje už mnoho let. Ale pro nás to není nějaká póza, je to vlastně srdce našeho produktu, něco, na čem naše výrobky stojí. Výrobník je založen na opakovaném používání jedné lahve, byť ona sama je vyrobena z plastu, místo toho, abychom pokaždé kupovali novou. Jsem přesvědčen, že náš přístup může být cestou, jak skutečně reálně snížit potřebu produkce jednorázových plastových lahví po celém světě.

Ale i vaše lahve jsou stále plastové. Chystáte se to změnit?

Už několik let máme v nabídce také skleněné lahve, existují pro ně speciální výrobníky. Dnes je již asi polovina naší produkce ve skle. Dokonce i ony nové sirupy, o kterých jsme mluvili, se dodávají ve skleněných lahvích. Ale co je myslím opravdu důležité, jedna naše lahev má doporučenou životnost tři roky a to znamená, že se díky ní nemusí vyrobit několik tisíc jiných plastových lahví. To je myslím skutečný přínos. Navíc i po oněch třech letech můžete lahev dále používat, jen už se nehodí pro výrobu perlivé vody.

Proč je vlastně životnost omezena?

Jsou pro to hlavně bezpečnostní důvody, během let používání se přece jen mění vlastnosti plastu, ze kterého je lahev vyrobena. Při sycení v ní vzniká poměrně velký tlak a mohlo by dojít k tomu, že se roztrhne. Lahve jsou sice konstruovány tak, aby i v tomto případě byl uživatel v naprostém bezpečí, ale dojde ke zničení výrobníku. Proto tedy doporučujeme lahve po třech letech měnit a pak si je nechat jen na nesycenou vodu.

Říkal jste, že hlavním cílem vaší společnosti bylo nabídnout možnost vyrobit si sodovku doma. Nechystáte nějaké řešení také pro firemní sektor?

Na takovém řešení spolupracujeme hned s několika společnostmi po celém světě, takže naše výrobníky najdete běžně také v kancelářských prostorech. To je jeden přístup. No a ten druhý, je přece docela jednoduché si vzít bublinkovou vodu s sebou do práce. Mimochodem, dnes jsem v Česku právě proto, že uvádíme novou lahev, která má ouško, aby se dala snadněji přenášet. To se hodí na sport, ale zdaleka nejen na něj.

Mluvil jste o důležitosti hydratace. Lékaři dnes často zdůrazňují, že pijeme málo. Zvyšují bublinky naši ochotu pít?

Ano, všechny výzkumy, které jsme dělali, potvrzují jednoduchou tezi − pokud máte doma výrobník sodovky, vypijete více vody, než když si sodovku kupujete nebo pijete neperlivou vodu. Když má voda bublinky, většině lidí chutná o něco více než ta bez bublinek. Dokonce naše data potvrzují, že doma vyráběná sodovka může snížit i spotřebu jiných nápojů v domácnosti, včetně třeba slazených limonád. Což je pozitivní trend.

Jaké trendy v pití vidíte obecně?

Jeden je určitě pohodlí. Lidé hledají cesty, jak si vyrobit nápoje doma a netahat se s lahvemi z obchodu. Hodně patrný je také trend návratu k přírodě, lidé chtějí co nejpřirozenější věci. Bez pití vody by lidstvo nepřežilo, a nakonec také sycenou vodu lze v přírodě nalézt. I když asi ne tak často, jako si ji vyrobíme doma. Navíc dnes hodně dbáme na zdravou stravu a oproti slazeným limonádám neobsahuje perlivá voda žádné kalorie a zároveň mnoha lidem chutná více než neperlivá. Zejména v USA pak sledujeme stoupající poptávku po light nápojích. I tady ale trochu přizpůsobujeme produkci a místo umělých sladidel se snažíme omezit přidaný cukr a ponechat jen ten přirozeně obsažený.

Je zde vůbec prostor vylepšit samotnou technologii? Technologie výroby sodovky je vlastně stále totožná.

Samozřejmě, princip bude pořád stejný. Perlivou vodu vyrobíte tak, že napustíte oxid uhličitý do pramenité vody. Na tom se jen těžko něco změní. Ale v poslední době se objevují technologie, které ukazují nové možnosti, jak to udělat. Samozřejmě se o ně zajímáme. Ale kromě toho se snažíme udělat samotný proces sycení pohodlnější.

Na trhu existuje několik společností, které produkují výrobníky sodovky. Většinou používají jiné standardy než vy. Nebylo by ekologičtější s nimi spolupracovat? Mít třeba stejné lahve? Nebo stejné bombičky?

To se obtížně hodnotí. Soutěž na trhu je zdravá věc a vede ke zlepšování produktu. Tak funguje tržní ekonomika. V současné době jsme jednoznačná globální jednička, takže si nemyslím, že bychom se měli přizpůsobovat někomu jinému. Ale je možné, že časem k nějakému posunu dojde, právě s ohledem na životní prostředí a udržitelnost rozvoje.

Před několika měsíci se SodaStream stal součástí značky PepsiCo. Může to nějak změnit vaše postavení na trhu? Dostanete se například na trhy, kam jste jako izraelská společnost neměli přístup?

My jsme velmi hrdí na to, odkud pocházíme. A na většině trhů světa se lidé nerozhodují podle toho, odkud pochází výrobce, ale jaký máte produkt. Teď nás ale navíc zastřešuje skutečně globální společnost působící snad ve všech zemích světa. Takže si skutečně myslím, že se nám otevírá nový prostor k růstu. Navíc i samotná PepsiCo se snaží být ohleduplná k životnímu prostředí a myslím, že my jí můžeme pomoci tento trend posílit.

Dočkáme se časem nějakého propojení nabídky SodaStreamu a PepsiCo? Zejména v oblasti sirupů pro domácí výrobníky?

Rozhodně, už velmi brzy na některých trzích uvedeme sirupy, které budou mít příchuť známou z některých proslulých výrobků Pepsi. Takže si brzy budete moct doma udělat například vlastní Pepsi Max.

Svou kariéru jste začínal v Coca­-Cole, pak jste několik let pracoval pro Mondelez. V čem je pro vás SodaStream jiný?

Tyto společnosti se těžko porovnávají. SodaStream si udržuje jistého pionýrského ducha, je to pořád v jistém smyslu tak trochu startupová společnost. Naproti tomu Mondelez má strukturu mnohem více formalizovanou, funguje více jako korporace. Ale tím nechci říct, že je něco lepší. Každá je jiná a v každé jsem se naučil hodně nových věcí, které si nesu s sebou.

V čem je firemní kultura SodaStreamu jiná, než jste zažil ve své praxi předtím?

Zdá se mi unikátní zejména v přístupu k zaměstnancům. Ti jsou skutečně chápáni jako hodnota a jejich zapojení do fungování společnosti je na vysoké úrovni. Když se ptáme zaměstnanců v pravidelných dotaznících, je vidět, že pro nás pracují opravdu rádi. Oceňují náš přístup k životnímu prostředí. Ale je to opravdu ta startupová mentalita Izraele, který firemní kulturu hodně ovlivňuje. Jsme zvyklí, že věci se mění rychle, od nápadu do finálního produktu často uplyne poměrně málo času. To v jiných firmách nebývá pravidlem. Chce se říct, že jsme skutečně agilní v tom nejlepším smyslu slova.