Pracovat v potravinářském řetězci není asi pro většinu lidí něco, po čem by toužili. Radim Pařík ale právě v tomto oboru vystoupal velmi vysoko. Přestože se do Lidlu dostal, jak sám říká, vlastně náhodou, možná překvapivě tvrdí, že zejména německé řetězce mají velmi dobře propracovaný program na práci s talenty.

Práce v řetězcích je jedna z nejhůře placených. Jak se s takovými zaměstnanci dá pracovat?

V okamžiku, kdy Lidl vstupoval na trh, měl nastavenu platovou hladinu výše než konkurence. Tehdy pro něj snad všichni prodavači chtěli pracovat. Když nastupujete na manažerskou pozici, projdete velmi důkladným zapracováním a školením. Já jsem na tři měsíce odjel do Německa. Během téhle doby jsem se musel naučit všechno, práci na pokladně, vybalovat zboží ve skladu, absolvoval jsem stáž v logistice, učil jsem se, co znamená řídit prodejnu, jak se dělá inventura. Po absolvování takového programu máte vědomosti a je jen na vás, jak je dokážete využít a předat. Když tyhle znalosti předáte svým podřízeným, cítí, že se jim věnujete. Nejen že jim dáváte nějakou zodpovědnost za výkon na prodejně, ale že jim předáváte i jakýsi návod, kompetence, aby mohli plnit vytyčené cíle. Právě stanovování cílů a motivace lidí k tomu, aby byli lepší a lepší, je nejdůležitější částí práce manažera v tomto prostředí. Myslím, že v době, kdy jsem se do tohoto oboru dostal já, mohl udělat kariéru vlastně kdokoliv. Stačilo si vyhrnout rukávy, "zakousnout se" a být připraven pracovat.

Může se někdo z pokladny dostat až do vedení?

Asi není mnoho případů, kdy by někdo, kdo začínal na pokladně, udělal velký kariérní postup. Obvykle se šance k postupu otevírá především pro lidi, kteří nastupují na pozice v nižším a středním managementu. Ale na rozdíl od jiných oborů tady na vás čeká poměrně drsné síto − začínáte na prodejně a musíte pracovat rukama. Musíte ukázat, že opravdu rozumíte tomu byznysu, který firma dělá. Když to nevzdáte, dostáváte úkoly, které neumíte vyřešit. Dostanete na starost jednu prodejnu, pak více prodejen, později vás přesunou do logistiky, získáte zodpovědnost za expanzi obchodní sítě a výstavbu nových prodejen. Zkrátka, neustále se něco učíte.

A úkoly, které před vás staví, jsou stále obtížnější. Zejména v německých řetězcích je totiž skvěle propracovaný systém sledování talentů. Pokud uspějete, překonáte překážky nebo jste na dobré cestě to dokázat, nenechají vás v žádném případě v klidu. Místo toho vás přesunou na jiný úkol, který je ještě napínavější, tvrdší.

Jak vypadá práce s talenty v německém potravinářském řetězci?

Pravidelně probíhá hodnotící pohovor s vaším nadřízeným. Kromě toho se ale poměrně často potkáváte také s nadřízenými toho nadřízeného, kteří se jezdí dívat po prodejnách nebo jiných odděleních a sledují vaši práci. Od začátku byl náš trénink zaměřen na to, abychom si brali příklad z výrazných osobností. V každé firmě je celá řada, řekněme, standardních manažerů. Ale pak se tam obvykle najde jeden nebo více lidí, kteří z toho průměru nějak vybočují. A pokud takový člověk zapadá do vašeho konceptu, začnete se mu věnovat. Může to být třeba tím, že umí razantně prosazovat svůj názor, ale zároveň to dokáže dělat diplomaticky, tak aby neubližoval. V tom okamžiku o takém člověku začnete přemýšlet, kam by se mohl rozvíjet. Jestli by z něj třeba nemohl být dobrý vyjednavač.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?