Více než třetina zaměstnanců opouští práci, kde jsou zavedeny směny, již během prvních pěti let. Jaká specifika má řízení takového provozu? A jací jsou manažeři, kteří sice neřídí směny, ale v každodenním životě firmy se musí zapojit do provozu s ostatními zaměstnanci víc než sedět na poradách a ladit powerpointové prezentace?

Je to Terno!

Když Renata Podlahová přichází každé ráno do práce, jednou z jejích prvních starostí je, jestli dorazili na ranní směnu všichni, kdo byli zapsáni. Jako vedoucí Terna, českobudějovické prodejny s potravinami, má pod sebou stovku lidí a zajistit hladký provoz na více než 4500 m2 prodejní plochy znamená v první řadě mít každý den dostatek schopné pracovní síly.

"V Ternu pracuji už 25 let, prošla jsem postupně všemi pozicemi, od lahůdek přes pokladnu, vedoucí směny až po vedoucí provozovny," říká Renata Podlahová a dodává: "Máme perfektní kolektiv, spousta lidí u nás pracuje víc než 10 let. Přesto se na některých pozicích zaměstnanci stále točí a jsou období, kdy je jich výrazný nedostatek." Pak i jí samotné nezbývá než opustit kancelář a zastat v provozu potřebnou práci.

Přiznává, že právě v tomto období je personální stav náročný a čas od času musí zastat jakoukoliv práci. "Kromě lahůdek, za pult si nestoupám. V tom jsou kolegyně rychlejší," upřesňuje. Nejčastěji doplňuje zboží do regálů, stará o tzv. druhotné umístění − tedy zboží vystavené na paletách, pomáhá zákazníkům u samoobslužných pokladen. Jsou dny, kdy i loupe salám v přípravně. "Zkrátka když je velký provoz, musí se zapojit každý, kdo má ruce a nohy. Záleží mi na tom, aby náš obchod vždycky perfektně fungoval," vysvětluje.

Nejnáročnější období je přitom na dohled, nastane před Vánoci. V tu chvíli chodí její lidé předkrajovat uzeniny a chystat lahůdky už ve tři hodiny ráno. "Vždycky jsme to zvládli, zvládneme to i letos," tvrdí Renata Podlahová.

Na ranní by chtěli všichni

V Ternu je práce organizována v ranní a odpolední směně. Ranní začíná v šest hodin a končí ve 14 hodin, navazuje na ni odpolední, která končí ve 21.15. K tomu vždy patří sobota nebo neděle, tak aby pracovní doba dala dohromady 40 hodin týdně.

Zaplnit ranní směnu není podle zkušeností Renaty Podlahové žádný problém. Hlásí se o ni i 10 zájemců najednou, a navíc jen málokdy je možné vypsat pozici určenou čistě pro ranní směny. "Musíme se střídat, jinak bychom odpolední provoz nepokryli," vysvětluje Renata Podlahová. Odpolední práce je méně výhodná pro matky s dětmi, těm se pak často musí přizpůsobit chod zbytku rodiny.

Podle vedoucí Terna je největším úskalím personálního obsazení provozu samoobsluhy fakt, že na směnný provoz se často nepřihlásí nejproduktivnější a nejzkušenější zaměstnanci, kteří by obchodu měli nejvíc co nabídnout. Zjednodušeně řečeno matky v produktivním věku.

Část provozu je tedy Renata Podlahová zvyklá pokrývat dvěma rizikovější skupinami pracovníků: čerstvými absolventy, kteří sice mají více času, ale často jim chybí pracovní návyky, nebo staršími lidmi v předdůchodovém věku. "Pokud však přicházejí z fabriky, kde byli zvyklí celý život na rutinní tempo, bývají zaskočeni rychlostí a hlučností obchodního provozu a často to po krátké době vzdají," popisuje Renata Podlahová. "Nejvíce potřebujeme lidi ochotné opravdu vzít za práci a celý den pracovat. Takových je bohužel opravdu nedostatek," dodává.

A nejméně oblíbený závěr odpolední směny? "I zákazník, který přijde ve 20.59, musí nakoupit v klidu a s úsměvem. Ať se nám to líbí nebo ne," říká Renata Podlahová. V jejím obchodě se proto nikdy nevyklízejí pulty před zavřením. Je-li potřeba, raději svým zaměstnancům zaplatí přesčas, aby mohli sklidit zboží až po odchodu posledního nakupujícího.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?