Když nás navigace vede kolem bytových domů, trochu znejistíme. Jedeme přece do firmy, který vyrábí náhradní díly pro motory dieselových lokomotiv a převodovky tramvají. Nakonec ale objedeme řadu garáží a za vraty nás už čeká Petr Liška, majitel firmy D-Motor sídlící v Kutné Hoře. "Firmu jsme vlastně postavili na troskách kutnohorské Avie. Když firma končila, převzali jsme část zaměstnanců a odkoupili i některé stroje," vysvětluje s tím, že někteří z původních zaměstnanců jsou ve firmě dodnes. I když už jsou v důchodovém věku.

Kusová výroba není nic pro mladé

To už ale procházíme první části výrobní haly, kde jsou připraveny výrobky k expedici, a míříme do dílny. Uvítá nás svištění soustruhu. Z původních pěti zaměstnanců se firma rozrostla na trojnásobek. A i když bychom ještě našli i některý ze strojů pocházejících z Avie, vybavení továrních hal je již mnohem modernější. "Dnes už nelze uvažovat tak, že pokud budu mít dostatek zakázek, abych stroj pořídil, koupím ho," vysvětluje Petr Liška a pokračuje: "Musíte mít připravené výrobní kapacity, aby byla firma schopna vyhovět přání zákazníka." I proto je lidí oproti strojům ve firmě relativně málo. Je to jedna z věcí, která nás upoutá, ale lidé pracují na tom stroji, na kterém je zrovna třeba. Pro absolventa humanitního oboru vypadají některé stroje trochu jako kosmické lodě. Když se pokusím jednou zabodovat prohlášením, že takhle si soustruh pamatuji, dostane se mi odpovědi, že je to ve skutečnosti bruska. "Začínali jsme s výrobou hlav válců do motorů. Nejprve to byly hlavy pro motory řady 310, později se přidaly také menší řady 230. Dnes jsme navíc jedni z mála, kdo dokáže vyrábět náhradní díly na jeden z posledních motorů vyvinutých v tehdejším Československu − Liaz M2-650," popisuje majitel a jistá pýcha je v jeho hlasu znát.

Ostatně přivítal nás oblečený v montérkách. Když je potřeba, klidně si stoupne za jeden ze soustruhů či frézku. Nářky na nedostatek pracovní síly jsou v Česku už trochu rutinou. Podle Lišky je ale ještě mnohem těžší najít někoho, kdo má aspoň trochu zájem pracovat. Pracovní trh v Kutné Hoře totiž ovlivňuje nedaleký Kolín a automobilka TPCA, která tam funguje. "V Kolíně jsou o něco vyšší mzdy a firmy vyrábějící pro automobilový průmysl produkují mnohem větší série. Zejména mladí zaměstnanci to mají raději," říká. Starší zaměstnanci mají kusovou výrobu podle něj raději, baví je dělat různorodější věci. U těch mladších je to naopak. "Vyhovuje jim, že jen stisknou knoflík a stroj vyrobí díl, pak vloží polotovar a pořád dokola. Nechce se jim u práce moc přemýšlet," doplňuje s jistým smutkem a dodává, že se ale snaží, aby se to naučili.

Zajímá mě ochota pracovat

Většina nových zaměstnanců jsou absolventi průmyslových škol s maturitou. Absolventů učebních oborů obráběč kovů nebo soustružník je naprosté minimum. Potvrzuje tak, že zájem o učební obory upadá. Firma se ale snaží spolupracovat se středním odborným učilištěm řemesel v Kutné Hoře a tamní sem chodí na praxi. "Ale i když mají maturitu, stejně stráví celou pracovní dobu v montérkách," říká Liška a podotýká, že při současné situaci na trhu práce se o vzdělání uchazeče ani příliš nezajímá. Vše se dá naučit. "Stačí mi, když je to člověk, který má aspoň trochu chuť pracovat," vysvětluje. Najít někoho takového je ale stále těžší. Zatímco někteří ze starších zaměstnanců pracují ve firmě od jejího počátku nebo třeba deset a více let, většina mladých vydrží dva tři roky. Pak se nechají zlákat nějakou jednodušší nebo o něco lépe placenou prací.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce IHNED.cz
Chcete si přečíst celý článek?