Přestože se míra korupce za posledních deset let mírně zvýšila, podnikatelé mají pocit, že naopak mizí. Podle aktuálního průzkumu poradenské společnosti EY a Asocia­ce malých a středních podnikatelů a živnostníků 19 procent podnikatelů a manažerů přiznává, že od nich byl požadován úplatek. Před deseti lety si jich stěžovalo "jen" 18 procent. Zcela odlišný obrázek ovšem poskytují data o "pocitu" korupce. Zatímco v roce 2009 bylo 59 procent byznysmenů přesvědčeno o tom, že veřejnou zakázku není možné získat bez provize či úplatku, nyní si to myslí jen třetina respondentů.

Když je zakázek dost

"Pravděpodobně to souvisí s ekonomickou prosperitou. Získat či nezískat zakázku nemusí již být pro firmy fatální záležitostí. To je v prudkém protikladu k době, kdy vrcholila ekonomická krize," vysvětluje posun ve vnímání korupce Radim Bureš z EY. Jeho kolega Tomáš Kafka dodává, že byznys vnímá i odsouzení korupce v případě Davida Ratha či Marka Dalíka. Tedy někdejšího středočeského hejtmana nebo bývalého poradce premiéra Mirka Topolánka.

Korupce v podnikání se zdá menší − za ekonomické prosperity totiž nezískání zakázky pro firmu už není fatální záležitostí.

Pro většinu podnikatelů je korupce abstraktní záležitost. "Nikdy jsem se s ní nesetkala," tvrdí Renata Slezáková, ředitelka ZPV Rožnov, firmy, která patří k předním domácím výrobcům koberců do automobilů. To samé tvrdí i předseda představenstva rodinné výrobní a stavební společnosti Liko-s Libor Musil s tím, že situace není tak špatná, jak se často uvádí.

Podnikatelé ale o osobním setkání s korupcí většinou nechtějí hovořit − a když, tak anonymně. Výjimkou je Ivo Slavotínek, který nyní působí jako obchodní ředitel společnosti Škoda Praha. "Když jsem se ve firmě Enesa zabýval projekty v oblasti energetických úspor, s korupcí jsem se párkrát setkal. Někdy to bylo dost nejasné, ani jste nevěděl, jestli to na té druhé straně myslí vážně. Ale i v takových případech jsme z obchodu rychle vycouvali," řekl. Pro Ekonom se vyjádřil také k tomu, proč setkání s úplatky nekončí vždy trestním oznámením. "Ve chvíli, kdy máte na starosti sehnat pro své lidi práci, není reportovat policii zrovna snadné. K tomu se takové věci velice těžko prokazují," tvrdí.

Infografika: Korupci svaluje český byznys na úřady, sám má ale co napravovat

Podle právě zveřejněného průzkumu jsou podnikatelé přesvědčeni, že nejvíce je korupcí zasaženo stavebnictví, obchod a oblast IT. A regionálně pak Olomoucký a Moravskoslezský kraj, přičemž Praha se z celkového průměru nevymyká.

Prokleté dotace

A co podnikatelé navrhují, aby korupce v byznysu ubylo? Především rychlejší a efektivnější fungování justice. "Stále vidí, že se vyšetřování a soudní procesy u řady složitých korupčních kauz řeší mnoho let a že na konci často chybí jasný exemplární trest," podotýká Radim Bureš z EY.

Současně podnikatelé hovoří o omezení dotací. Jednak při nich korupce skutečně bují, jednak pokřivují tržní prostředí tím, že někdo na rozdělované peníze dosáhne, ale jiný ne.

"Hlavním problémem není korupce, ale právě dotace. Ať od státu, nebo z různých evropských fondů," míní Renata Slezáková. Podle Slavotínka je nutné rozlišovat mezi dotacemi, které se přidělují na základě výběrových řízení a těmi nárokovými, kdy k získání stačí splnit stanovené podmínky. A kde jde o peníze z Evropské unie. "U chátrajících škol a nemocnic se bez nich neobejdeme," dodává.

Prakticky nikdo, alespoň podle uvedeného průzkumu, ale nepožaduje změnu legislativy. Spíše mluví o lepší metodice, využití služeb poradenských firem a hlavně o nezbytnosti vyšší profesionality státních úředníků. Předseda představenstva Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků Karel Dobeš připomíná, že úředníci nejsou vždy odborně na výši a odmítají, na rozdíl od poměrů v USA či Německu, přijímat osobní zodpovědnost. Chybou je podle něj i to, že tu zatím nevznikl speciální úřad pro veřejné zakázky.

Šéf společnosti Liko-s Libor Musil by uvítal také lepší přístup politiků. Podle něj už při tvorbě volebních kandidátek nehraje roli ani tak kvalita, jako "kamaráčofty" a systém "služba za službu", což je také korupce.

Podle 41 procent nyní dotázaných podnikatelů korupce kazí domácí byznys, a představuje proto velký problém. Jenomže podle loňského globálního průzkumu EY patří právě čeští manažeři k nejhorším na světě v tolerování korupčních praktik. Šest z deseti dotázaných bylo podle tohoto šetření připraveno bojovat o zakázky i neférově, pomocí přímých úplatků, poskytnutím drahých dárků nebo zajištěním výletů obchodním partnerům. To koresponduje se zjištěním, že dvě třetiny populace jsou přesvědčeny, že korupce je u nás v podnikatelské sféře rozšířeným jevem.

"Výsledky průzkumu ukazují, že korupce se soukromému sektoru nevyhýbá, i když se to často opomíjí. K tomu existují rozdílné pohledy podnikatelů na to, co je v rámci obchodního styku v soukromém sektoru ještě normální a co je již korupce," podotýká za EY Bureš.

Mezi podnikateli, které Ekonom oslovil, převažuje mínění, že se situa­ce od devadesátých let zlepšila. "Je to individuální problém, souvisí to jak s morálkou, tak s příležitostmi, které by stát měl omezovat," zdůrazňuje předseda představenstva Brisk Tábor Mojmír Čapka.

Podle některých byznysmenů může zápas s uplácením získat kontraproduktivní podobu. "Vezměte si Prahu. Tam neustálý boj s korupcí, jestli o ni ještě vůbec jde, zastavil jakékoliv rozhodování a investice. Také dobrá myšlenka dokáže napáchat mnoho zla," řekl Ekonomu majitel strojírenské skupiny Wikov Industry Martin Wichterle.

Související