Česko – Ilustrační foto.
Česko – Ilustrační foto.
autor: Thinkstock.com

Před nedávnem se v některých českých médiích objevila informace, že dle zprávy Doing Business o snadnosti podnikání se Česko propadlo na 41. příčku z předchozí 35. Tento index je dobré brát s rezervou, ovšem pro tvůrce hospodářské politiky by měl být alespoň inspirací.

V některých kritériích, jako jsou start podnikání a délka stavebního řízení, jsme notoricky slabí. Osobně jsou mi ovšem bližší jiné indexy, například GCI Index globální konkurenceschopnosti. Kromě toho, že konkurenceschopnost chápu tak nějak nadřazeně proti lehkosti podnikání, vůči jednotlivým kritériím lze o něco lépe zaujmout, řekněme, hodnotový postoj.

Navíc u indexu konkurenceschopnosti jsou nad námi země, od nichž bych se bez váhání nechal školit. Švýcarsko je například na špici v inovacích, Singapur ve vzdělávání. Zatímco u indexu lehkosti podnikání je výrazně nad námi například Rusko či Kazachstán. Gruzie je dokonce sedmá! I to je zajímavá informace.

V celkovém indexu konkurenceschopnosti ale lavírujeme v posledních letech také mezi 30. a 40. místem. Dolů nás táhne například neschopnost přitáhnout a udržet nové talenty. To je velmi komplexní úkol. Co je ale konkrétní a opravdu tristní, je náš propad v úrovni matematického vzdělání. Od roku 2009 jsme se propadli z osmé příčky na 48. Ať už je index jakkoliv vypovídající, tady jsme něco evidentně hodně pokazili.

Při celkovém pohledu na indexy tohoto typu se ale zdá, jako kdybychom někde kolem čtvrté desítky pořadí ustrnuli. I mladší index IMD digitální konkurenceschopnosti nás staví na 37. příčku.

Navzdory poslednímu cyklickému vzedmutí české ekonomiky se zdá, že narážíme na velmi tvrdá omezení nás samotných. Pokud se nezměníme my a potažmo naši politici a neposuneme se na světové škále konkurenceschopnosti, bude dohánění Německa "mission impossible".

Autoři: Michal Brožka