Jen pouhý pohled na lesní panorama vede u člověka ke snížení hladiny stresu či poklesu tlaku. Podle studií respektovaného amerického psychologa Rogera Ulricha jsou vystresovaní lidé vystavení lesnímu klidu schopni se psychicky zotavit několikrát rychleji než v hlučném městském prostředí. Návštěvníci lesa vnímají léčivý klid a ticho, doplněné konejšivým štěbetáním ptactva či poryvy větru. Pod jejich nohama je ale naopak rušno.

Hlínou se šíří živiny, informace i záškodnická činnost. Komunikačním prostředím, na něž se napojuje většina rostlin lesa, je takzvaná mykorhizní síť, kterou tvoří vlákna hub. Houby, včetně běžných hřibů, jsou z většiny skryty v podzemí. Lidmi sbírané plodnice jsou pouze jejich nadzemní rozmnožovací orgány. Klíčové podzemní části vytváří podhoubí, které je složeno z množství vláken, jež se proplétají a spojují s kořeny stromů. V jediné čajové lžičce lesní půdy mohou být houbová vlákna o délce až několika kilometrů.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?