Při zhoršené kvalitě pracovního prostředí klesá produktivita zaměstnanců o 15 až 25 procent, ukazuje to studie Harwardovy univerzity. Jednoduchými počty dojdeme k tomu, že každý den přijdete zhruba o hodinu práce každého ze zaměstnanců, za měsíc je to už 20 hodin. Takže zhruba se připravíte o tři pracovní dny u jednoho člověka. Zkuste si něco podobného přepočítat na všechny zaměstnance. Přitom zásadní podíl na kvalitě ovzduší v uzavřených prostorech, a tedy i v kancelářích, má oxid uhličitý.

Zatímco firmy dnes věnují hodně prostoru monitorování teploty, detailnímu nastavení funkčnosti klimatizace, na oxid uhličitý zapomínají. Přitom klimatizace sama o sobě nemusí stačit. Proto je vhodné sledovat vývoj kvality ovzduší, vyjádřené koncentrací oxidu uhličitého (CO2) a dalších škodlivých látek, během pracovní doby v kancelářích. Nové možnosti v tomto směru nabízí internet věcí, který umožňuje připojit malé senzory k internetu a data z nich analyzovat. Právě na analýzu takových dat se zaměřil startupový projekt Reair.

Jedná se on-line řešení pro analýzu kvality ovzduší, které má pomoci vytvořit kvalitní a zdravé prostředí v interiéru a tím také zvýšit produktivitu práce. Využívá vlastní senzory kvality vzduchu, určené pro umístění v kancelářích, zasedacích místnostech nebo školních třídách, které v pravidelných intervalech měří klíčové hodnoty kvality vzduchu a odesílají je k vyhodnocení na servery. Pokud senzory dlouhodobě měří rizikové hodnoty, dostane jejich uživatel upozornění na hrozbu zhoršení zdravotního stavu, na zvýšenou možnost šíření onemocnění nebo na hrozící dýchací potíže.

Kompletní vývoj elektroniky senzorů, jejich firmwaru i aplikace pro vyhodnocování naměřených hodnot proběhl v režii námi založené společnosti Reair Systems. Funkčnost senzorů i analytických nástrojů byla úspěšně otestována v pilotních projektech v několika českých firmách. Nápad zaujal i v podnikatelské soutěži T-Mobile Rozjezdy a vynesl vítězství v jihomoravském regionálním kole.

Pomohou květiny a zeleň

Uvnitř budov dnes trávíme až 90 procent času, přičemž kvalita vzduchu v interiéru bývá až o více než polovinu horší než venku. Ale zatímco ložnice a pokoje v domech či bytech, stejně jako školní učebny je možné vyvětrat, v mnoha kancelářských budovách dnes okna otevřít nelze. Pokud se bude firma spoléhat pouze na vzduchotechniku, měla by mít měřením kvality vzduchu ověřeno, že je její výkon dostatečný, aby zajistila přiměřený přísun čistého vzduchu. Jelikož se koncentrace CO2 a škodlivin ve vzduchu během dne mění, především podle množství lidí v kancelářích a zasedacích místnostech, je třeba měření provádět dlouhodobě.

Infografika: Teplota není vše. Víte, co vlastně dýcháte?

Měření senzory v rámci pilotních projektů ve firmách proto probíhalo dva měsíce a zapojovaly se do něj i další faktory. Do firem byly instalovány stěny s květinami a zelení a v rámci měření se vyhodnocoval jejich vliv na snižování koncentrace CO2. "Při výběru a návrhu kancelářských prostor jsme řešili i množství přiváděného vzduchu do našich prostor a jeho kvalitu. A protože subjektivně vnímáme, že zeleň v kanceláři vytváří lepší a příjemnější prostředí, chtěli jsme si tento dojem ověřit i praktickým měřením s využitím senzorů Reair," uvádí Lucia Horvathová, office manager ve společnosti Kiwi.com, dalším z účastníků pilotních měření kvality vzduchu. "Výsledky měření nás v pozitivním smyslu překvapily, takže v nových prostorách, kam se brzy přestěhujeme, budeme pamatovat na zeleň a rádi budeme pokračovat i v měření kvality vzduchu senzory Reair."

Jaký vzduch dýcháme?

Především obyvatelé velkých měst často žijí v mylném dojmu, že uvnitř budov je kvalitnější vzduch než venku. Opak je pravdou, jak zmiňuje Michal Dufek, vedoucí lékař centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění brněnské neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny: "Je prokázáno, že koncentrace CO2 v místnostech výrazně roste, a to až k hodnotám, které jsou zdravotně nepříznivé i za přítomnosti nízkého počtu osob." Firmy, které usilují o stále vyšší efektivitu práce svých zaměstnanců, tedy musí dbát i na kvalitu pracovního prostředí. Potvrzuje to například Gabriela Jakabová ze společnosti Kentico Software, která se zúčastnila pilotního testování senzorů Reair: "Kvalita vzduchu je pro nás velmi důležitá. Protože jsme zařizovali již druhé kancelářské prostory, snažili jsme se vychytat některé problematické prvky. Dávali jsme si tedy pozor na to, aby byla vzduchotechnika dimenzovaná na dostatečné množství lidí, a například do samostatných mítinkových místností jsme doplnili vlastní klimatizační jednotky."

Důraz na kvalitu pracovního prostředí, včetně dostatečného přísunu čerstvého vzduchu se firmě Kentico Software osvědčil a výsledek dvouměsíčního měření kvality vzduchu senzory Reair byl velmi příznivý. V rámci testování byla ve firmě umístěna i květinová stěna, protože zeleň má velmi příznivý vliv na snižování koncentrace CO2. "Výsledky nebyly pro nás nikterak překvapivé ani šokující − zejména proto, že jsme nedopadli vůbec špatně. Vliv ovzduší na výkon zaměstnanců je ale jistě veliký. Ať už se projevuje únavou, bolestí hlavy nebo pálením očí. V tomto ohledu je důležitá i edukace zaměstnanců, aby na kvalitu ovzduší mysleli a například nevypínali vzduchotechniku nebo si případně vyvětrali i okny," doplňuje Gabriela Jakabová.

Co všechno měřit?

Koncentrace oxidu uhličitého vydechovaného lidmi je ale jen jedním z parametrů ovzduší, resp. celkového klimatu v kancelářích a dalších uzavřených prostorách, které je nutné sledovat. Velký vliv na výkonnost a zdraví zaměstnanců mají rovněž teplota a vlhkost. Senzory Reair proto sledují i tyto parametry a poskytují přehled jejich dlouhodobého vývoje. Klimatizace a vzduchotechnika obecně snižují vzdušnou vlhkost, kterou vůbec není snadné vrátit zpět na příznivé hodnoty, jak potvrzuje i Gabriela Jakabová: "Největší problém máme s vlhkostí vzduchu v zimních měsících. Používáme zvlhčovače, nicméně jejich možnost ovlivnit celkovou vlhkost vzduchu v kanceláři je spíše mizivá." Suchý vzduch (zhruba pod 30 procent relativní vzdušné vlhkosti) přitom může způsobovat podráždění sliznic a s tím související potíže jako kašel, škrábání v krku, rýmu či ucpaný nos, pálení očí nebo záněty dutin. Naopak vlhký vzduch (nad 60 procent relativní vlhkosti) má za následek rychlejší množení plísní a roztočů, s negativním vlivem na lidské zdraví.

Další problémem jsou těkavé organické látky, které se mohou uvolňovat z nábytku, koberců, nátěrů nebo například čisticích prostředků. Tyto látky přitom způsobují dýchací potíže nebo alergie. Senzory Reair proto kromě koncentrace CO2 měří rovněž teplotu, relativní vzdušnou vlhkost a koncentraci těkavých látek a svým uživatelům poskytují dlouhodobé přehledy naměřených hodnot v přehledných grafech v on-line aplikaci. Reair Systems také na základě měření vypracuje podrobnou analýzu kvality ovzduší, včetně slovní interpretace hodnot, popisu možných problémů a doporučení ke zlepšení.

Chytré technologie internetu věcí

Senzory Reair, trvale připojené k internetu, jsou příkladem zařízení tzv. internetu věcí (Internet of Things, IoT), která mohou kromě sběru naměřených hodnot a jejich odesílání ke zpracování komunikovat také s dalšími zařízeními. Díky tomu bude možné na základě naměřených dat například automaticky otevírat okna nebo řídit zvlhčovače a čističky vzduchu. Tvůrci projektu Reair také pracují na nových funkcích aplikace pro vyhodnocení měřených dat. Pomocí trénovacích algoritmů chtějí optimalizovat kvalitu pracovního prostředí, díky velkému vzorku změřených dat predikovat možné vznikající problémy a vytvořit tak komplexní řešení pro rychlou a snadnější kontrolu kvality ovzduší.

Související