Vláda také kvůli epidemii koronaviru odloží spuštění třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb (EET).
Vláda také kvůli epidemii koronaviru odloží spuštění třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb (EET).
autor: Kristýna Zvelebilová

Vláda v pondělí schválila několik zásadních opatření na podporu firem a jejich zaměstnanců před dopady koronavirové krize. Pomoc je určena pro podnikatele i velké firmy, které mohou v době epidemie počítat nejen s úlevami při odvádění daní a poplatků, ale i s přímou státní podporou.

Náhrada mezd

Pro výrobní podniky ohrožené epidemií je nejdůležitějším opatřením rozšíření takzvaného kurzarbeitu, jímž se v tomto kontextu rozumí pomoc státu s vyplácením mezd zaměstnanců.

Nárok na státní příspěvek tak mají firmy, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa (režim A). Zaměstnanec v takovém případě dostane 60 procent mzdy, kterou plně hradí stát. Zaměstnanci, kterým podniky nemohou zajistit práci z důvodu mimořádných opatření vlády (režim B, typicky se týká například restaurací a dalších firem uzavřených vládním rozhodnutím), dostanou mzdy v plné výši, přičemž stát na ně zaměstnavatelům přispěje z 80 procent.

Mzdy v plné výši dostanou také pracovníci firem, jež se ocitnou v problémech kvůli tomu, že v nich více než 30 procent zaměstnanců zůstalo doma kvůli nařízené karanténě nebo péči o děti. I v tomto případě pokryje státní příspěvek 80 procent vyplácené mzdy. Na státní pomoc dosáhnou i firmy, které postihl výpadek surovin, výrobků či služeb (režim D), a podniky, po jejichž službách či výrobcích poklesla poptávka (režim E). V režimu D dostanou zaměstnanci 80 procent výdělku z poloviny hrazeného státním příspěvkem, v režimu E 60 procent mzdy, kterou také z poloviny zaplatí stát.

"Nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem tohoto programu je přispívat firmám a dotovat jejich zaměstnance přes vyplacené mzdy, aby firmy nepropouštěly," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Příspěvky budou poskytovat úřady práce, metodiku ale musí ještě schválit vláda. "Naším zájmem je, abychom proplacené mzdy refundovali co nejdříve. 1. dubna, to znamená na apríla, bude program vyhlášen," dodala Maláčová. Právě kvůli chybějící metodice tak v tuto chvíli není jasné, jaké podmínky bude nutné pro získání státní pomoci splnit.

Podpora by se mohla rozšířit i na firmy, které v rámci možností fungují víceméně v normálním režimu. Podle Maláčové by na jejich podporu měl vzniknout režim F.

Podrobnosti má vláda projednat v průběhu tohoto týdne.

Program státní podpory s vyplácením mezd by měl podle informací Ekonomu platit v březnu a dubnu s tím, že se podle potřeby může prodloužit. Po spuštění programu 1. dubna budou úřady práce firmám příspěvky proplácet zpětně. Podle mluvčí ministerstva práce a so­ciálních věcí Kristýny Křupkové se náklady na první měsíc kurzarbeitu odhadují zhruba na 7,1 miliardy korun.

Svaz průmyslu a dopravy schválení kurzarbeitu přivítal jako průlomové rozhodnutí, které pomůže české ekonomice, chtěl by ale program ještě rozšířit. "Pro nás jsou zásadní i další body, které ve schváleném návrhu nevidíme, jako například platnost programu nejméně šest měsíců nebo strop pro výpočet státního příspěvku alespoň 1,5násobku průměrné mzdy," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. "Kurzarbeit nesmí vyloučit uzavřené výroby. Bylo by to nerovné zacházení, které by mohlo likvidovat několik odvětví v čele s automobilovým průmyslem, který přitom dosud táhl českou ekonomiku," dodává Rafaj.

Půjčky, dotace a odpuštění záloh

Firmy, které se kvůli epidemii koronaviru ocitly v potížích, mohou už nyní žádat o bezúročné půjčky, které poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ta dosud rozdala úvěry ve výši pěti miliard korun, a spustila proto nový program COVID II, v němž je k dispozici 35 miliard korun. Banka tyto půjčky poskytuje na dva roky s odloženou splatností o jeden rok.

Ministerstvo průmyslu mezitím spustilo speciální dotační program pro výrobce zdravotnických potřeb. Ti mohou nyní získat dotace na vývoj, na něž vláda vyčlenila 300 milionů korun, i na samotnou výrobu, u níž vláda počítá s celkovou částkou 200 milionů.

Vláda také vyslyšela volání zaměstnavatelských svazů po státních zárukách.

Ministerstvo financí společně s ministerstvem průmyslu a obchodu tak prostřednictvím státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti připraví program na poskytování záruk do výše 330 miliard korun, který by měl pomoci hlavně velkým firmám.

Pomoci se dočkali i živnostníci. Vláda jim odpustí platby minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění na dobu šesti měsíců od března do srpna. Podle ministryně Maláčové se toto období bude živnostníkům započítávat jako takzvaná vyloučená doba, tedy stejně jako v případě nemoci.

Podpora by se mohla rozšířit i na firmy, které v rámci možností fungují víceméně v normálním režimu.

Fyzické a právnické osoby také nebudou muset do 15. června platit zálohy z daně z příjmů. Do 31. července stát také promine sankce za pozdní podání daně z nabytí nemovitosti. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve oznámila, že daňová přiznání budou lidé i firmy moci podávat až k 1. červenci.

Pozastavení EET

Vláda také kvůli epidemii koronaviru odloží spuštění třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb (EET). Ta se týká v podstatě všech podnikatelů a živnostníků, kteří přijímají platby v hotovosti a dosud se jich povinnost evidence tržeb netýkala. Jde především o řemesla, výrobní sféru, lékaře, advokáty, notáře a další svobodná povolání a dopravce. Pro ně měla EET začít platit od 1. května. Ministryně financí Alena Schillerová původně avizovala, že EET začne platit podle plánu, ale její ministerstvo nebude plnění těchto povinností tři měsíce kontrolovat. Nyní se však vláda rozhodla, že platnost EET odloží zákonem nejen pro ty, kterých by se měla povinnost týkat od 1. května, ale pro všechny. "Řada subjektů z první a druhé vlny EET má povinnost si po třech letech získat nové autentizační údaje. To znamená, že by se museli znovu hromadně přeregistrovávat. Je to obrovské penzum práce a myslím, že celá řada daňových subjektů má teď jiné starosti. Takže jsem se rozhodla tento návrh podat a vláda ho schválila," zdůvodnila rozhodnutí Schillerová.

O změnách rozhodnou poslanci

Změny v působnosti EET a odpuštění záloh na důcho­dové pojištění pro živnostníky bude ještě schvalovat Poslanecká sněmovna. Vláda také poslancům předloží návrh na nový schodek státního rozpočtu na letošní rok, který kvůli koronaviru vzroste z dosud plánovaných 40 miliard na 200 miliard korun. Vláda nyní počítá s příjmy nižšími o 80 miliard korun a s mimořádnými výdaji ve výši zhruba 70 miliard i přesto, že některé výdaje ministerstvo financí seškrtalo, například rozpočet ministerstva obrany se sníží o 2,9 miliardy a výdaje na slevy na jízdném o 1,5 miliardy. "Samozřejmě musím navýšit kapitolu ministerstva práce a sociálních věcí, kde posiluji oblast nemocenské o 10 miliard a zbytek bude následovat do vládní rozpočtové rezervy, kde bude rozpočtována částka asi 60 miliard," uvedla Schillerová.

Rozpočtový schodek chce vláda částečně pokrýt prodejem státních dluhopisů České národní bance. Nákup státních dluhopisů centrální bance dosud znemožňoval zákon, vláda však v úterý schválila jeho novelu, která tyto finanční operace umožní.

Autoři: Jan Richter