Pandemie koronaviru prověřila chování lidstva v krizi. Některým lidem, profesím a institucím vystavil slušné vysvědčení. Jiné usvědčil z nepřipravenosti, neschopnosti, nebo dokonce zpochybnil jejich význam a tím právo na existenci. Zdravotní krizi ale šlape na paty krize ekonomická. Americká administrativa, Evropská unie, ale i vláda České republiky mluví o investicích v řádech bilionů korun (1,2 bilionu CZK), eur (1,54 bilionu EUR) nebo dolarů (2,2 bilionu USD). Ponechme teď stranou, jak účelně budou vynaloženy − pravděpodobně případ od případu. Jisté ale je, že se rozběhnou nové významné projekty. V soukromé sféře je situace trochu jiná, ale se stejným dopadem. Některé společnosti se budou jen těžko a pomalu vzpamatovávat, jiné budou řešit masivní nárůst poptávek. Typicky jde o společnosti on-line světa, jejichž tržby nyní atakují vánoční špičku. Tak jako tak se budou muset změnit všechny − a změna znamená projekty.

Zároveň s tím bude ale téměř každá společnost čelit nutnosti ekonomických úspor a škrtů. Řadu firem čeká skutečně masivní transformace a některé s ní již začaly. Můžeme očekávat větší tlak na agilitu, ale také růst efektivity. Společnosti se budou muset konečně naučit lépe pracovat s prioritizací nejen projektů jako takových, ale i jejich obsahu. Bude ještě větší tlak na hodnotu pro zákazníka, rychlost dodávky a reagování na změny trhu. Tím se zvedne význam agilních přístupů − těch opravdových, ne jen prázdně proklamovaných. To všechno dohromady představuje další výzvy pro projektové řízení.

Služby na dálku lidem zachutnaly

Po internetu koluje vtip, že digitalizaci v dané společnosti neurychlil CEO ani COO, ale COVID. Na tom je mnoho pravdy. Tisíce zaměstnanců najednou pracují z domu a ono to jde. Tisíce služeb fungují on-line a docela úspěšně. Školy, které si to neuměly představit, nabízejí on-line výuku. Některé z nich začaly doslova ze dne na den. Lidé, včetně nejstarší generace, využívají masivně technologie nejen pro on-line komunikaci, ale třeba i nákupy.

Po uvolnění opatření se bezpochyby vydáme navštívit své prarodiče, zajdeme si na nákup, do kina a do restaurace, svezeme se po D1 a někam si dříve nebo později zaletíme letadlem. Na druhou stranu nám zůstanou nové návyky a gramotnost, narychlo pořízená technologie a potřeba silného a stabilního on-line propojení. Svět se změnil a patrně víc, než si teď uvědomujeme.

Digitalizace a infrastruktura

Změny bude nutné zakotvit v procesech, ve službách, v produktech, v technologiích a v neposlední řadě v logistice a v infrastruktuře. Je nutné posílit sítě, co nejrychleji spustit 5G a doladit aplikace na vzdálený přístup, videokonference a obecně virtuální realitu. Přesunout ještě více služeb (včetně všech finančních) do on-line světa, který bude muset být ještě intuitivnější a uživatelsky přívětivější. A v tom všem posílit bezpečnost a ubránit se hrozbám, které mohou přijít z kterékoliv části světa, včetně takového hyenismu, jako je nedávné vyřazení nemocnic z chodu kvůli hackerům. Opět, kde jsou změny, jsou projekty a kde je potřeba se adaptovat, přichází ke slovu agilita. Kdo se adaptuje a zároveň změny dobře a rychle odřídí, vyhraje.

Řízení portfolia a priorit

Projektové řízení už dávno nejsou jen samotné projekty a jejich dodávka. Často se snažíme vysvětlit společnostem, které nás požádají o pomoc v oblasti nastavení projektového řízení, že dělat projekty správně (doing projects right) musí jít ruku v ruce s tím, dělat správné projekty (doing the right projects). Ve většině případů se kloubí nízká zralost projektového řízení s tristním fungováním portfolio managementu. A přitom pro efektivitu společnosti je správné řízení portfolia, spolu s kvalitní prací s lidskými zdroji, ještě důležitější než precizní řízení projektu. Máme a vždy budeme mít omezené zdroje − finanční a hlavně ty lidské. K jejich efektivnímu využití o nich potřebujeme mít přehled. A k tomu nastavit rychlý a efektivní proces rozhodování o prioritách a hlavně přesunout co nejvíce těchto rozhodnutí směrem dolů na tu úroveň, která je nejblíže reálným zákazníkům, a proto bude rozhodovat v kontextu aktuálních potřeb trhu, a tedy nejlépe.

Nejhorší, co může společnost dělat, je složitě vyrobit roční investiční plán projektů a pak v průběhu roku neustále měnit priority z nejvyšších míst s dopadem na přesun lidí. Roční plánování opustila naštěstí už většina společností. Ukazuje se, že čtvrtletí je správná míra. Dost klidu na práci a zároveň dostatečný prostor reagovat na aktuální vývoj a potřeby. Nejenom kvartálně strategicky plánovat, ale i významnější změny pouštět na trh čtyřikrát ročně u většiny produktů bohatě stačí. A nic nebrání tomu, dělat menší úpravy i častěji.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?