Vesmír je naše hřiště. Takový je slogan slovenského start-upu Spacemanic, který vyrábí a posílá na oběžnou dráhu Země miniaturní satelity o hmotnosti do 10 kilogramů. Zálibu v kosmonautice a v astronomii dokázal zakladatel společnosti Jakub Kapuš ze „hry“ přetavit v zajímavý byznys.

Zejména soukromé firmy se čím dál víc tlačí do vesmíru. Jen v prvním čtvrtletí tohoto roku byla hodnota malých družic vynesených na oběžnou dráhu stejná jako za poslední dva roky. „Počty nanosatelitů exponenciálně stoupají, do roku 2030 má být celý byznys v hodnotě kolem 70 miliard dolarů,“ říká čtyřiatřice­tiletý podnikatel.

Loni přitom zaznamenal sektor nanosatelitů celosvětově obrat kolem dvou miliard dolarů. Na růstu odvětví se chce svézt i Spacemanic. „Naskočili jsme do rychle se rozjíždějícího vlaku relativně na začátku,“ říká Kapuš.

Spacemanic, který byl založen v roce 2014, se už podílel nebo sám zkonstruoval pět nanosatelitů, jež se dostaly do vesmíru. Obraty firmy se pohybují v řádech stovek tisíc eur ročně. Prvním satelitem, který Kapuš a jeho tým zkonstruovali, byl v roce 2017 skCube. Ten se stal vůbec první slovenskou družicí ve vesmíru.

Soukromé firmy se tlačí do vesmíru čím dál víc. Množství nanosatelitů vynesených na oběžnou dráhu rychle roste.

„Chtěli jsme dokázat, že kosmický výzkum se dá dělat i v tak malých zemích, jako je Slovensko,“ uvádí Kapuš, který se rozhodl, že se žádné komponenty pro nanosatelit nebudou nakupovat v zahraničí. „Hodně jsme se proto naučili sami a získali důležité know-how.“

Exodus mozků do Česka

Do konstrukce družice zapojil i studenty vysokých škol a slovenské vědecké instituce. Celý projekt pak popularizoval také v rámci občanského sdružení Slovenská organizace pro vesmírné aktivity, kterou již dříve s přáteli založil. Snažil se poukázat na to, že slovenské firmy či studenti prakticky nemají šanci zapojit se do kosmického výzkumu ve vlastní zemi. „Nešlo to lehce, byli jsme parta mladých lidí, mysleli si, že jsme snílci,“ vzpomíná Kapuš.

Po sedmi letech je Spacemanic respektovanou firmou zapojenou do řady mezinárodních kosmických projektů. Společnost přesto postupně přesunuje vývojové a výrobní kapacity ze Slovenska do Česka. „Jsou tam lepší podmínky, jak se realizovat, i inkubátory a technologická centra,“ vysvětluje Kapuš. „Ze Slovenska vidím doslova exodus mozků směrem do Česka.“

Firmy chtějí satelity, ceny klesají

Za měsíc poletí do vesmíru nanosatelit českého Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu nazvaný VZLUSAT-2. Do něho Spacemanic dodal některé komponenty jako GPS či solární panely. Družici vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a Spacemanic pro český ústav zabezpečuje i organizaci startu. Pro českou firmu BD Sensors zase Spacemanic staví družici BD Sat. Ta bude ve vesmíru primárně testovat senzory tlaku, jež BD Sensors vyrábí.

Start-upy v Česku

Seriál týdeníku Ekonom, ve kterém vám budeme ve spolupráci se soutěží Vodafone Nápad roku přinášet až do léta profily nejzajímavějších českých start-upů posledních let.

Právě firmy mají být v budoucnu největším zákazníkem pro výrobce nanosatelitů. Zatímco ještě v letech 2013 až 2017 byla polovina tohoto typu družic určena pro civilní nebo vojenské účely, do příštího roku má jejich počet poklesnout na čtvrtinu. Tři čtvrtiny malých satelitů tak budou sloužit byznysu.

Zlevňování letů

Růst zájmu podněcuje také pokles cen za vynesení přístrojů na oběžnou dráhu. „Výrazně klesají, jsou třetinové proti tomu, když jsme letěli před čtyřmi lety s skCube,“ uvádí Kapuš.

Za vynesení průměrně velkého nanosatelitu se nyní platí kolem 1,2 milionu korun. Malé družice jsou na raketách jako sekundární náklad. Hlavní zákazník má většinou satelit o váze 500 či tisíc kilogramů. Vedle něj je možné umístit satelity menší. Raketa ve vesmíru nejprve uvolní hlavní družici a poté postupně ty menší. Udělí jim rychlost a směr a ony pak obíhají planetu.

I když je prostorem podnikání Spacemanicu nekonečný vesmír, byznysové principy zde panují pozemské. Získat zákazníka proto znamená také nabídnout dobrou cenu a flexibilitu. Firma proto přišla s takzvanou Plug & Play platformou. Ta umožňuje při stavbě nanosatelitů využívat standardizované komponenty, které se dají různě propojovat a využívat pro různé účely. „Když přijde zákazník, jsme schopni díky naší modulární platformě satelit navrhnout, nakreslit a vyrobit v rekordně krátkém čase, doslova do měsíců,“ doplňuje Kapuš, podle kterého ale firmu brzdí byrokratické překážky. „Reálně od podpisu smlouvy pošleme družici do vesmíru do jednoho roku.“

Vyvinout jednou, prodat stokrát

Spacemanic navrhne design družice, její funkčnost, poté ji otestuje a vyhledá vhodný raketový nosič. Zákazník třeba může požadovat umístění družice na polární orbitu. Firma má proto smlouvy s poskytovateli „výnosných“ služeb ze Spojených států, Evropy, Ruska, Číny a Indie.

Družici firma sestrojí a vynese do vesmíru za rok od podpisu smlouvy. Nestíhá ale růst tak rychle, jak přicházejí objednávky.

Podle Jakuba Kapuše by ideální pro rozvoj firmy bylo získat kontrakt na celou flotilu satelitů. „Vyvinete družici jedenkrát, ale prodáte ji stokrát,“ říká. Spacemanic vyvíjí satelity od velikosti 10 centimetrů do dvou a půl metru. Firma kompletuje a prodává i jednotlivé součásti družic, třeba palubní počítače nebo solární panely, GPS či vysílačky. Komponenty musí být vyrobené podle přísných standardů, aby ve vesmíru odolaly vysokým rozdílům teplot nebo intenzivnímu záření. „Úmrtnost zejména u různých studentských projektů je velmi velká,“ říká Kapuš. Nanosatelit vydrží ve vesmíru pracovat zhruba dva roky.

Vesmír je novým oceánem

Kapuš vybudoval Spacemanic bez investora, minoritní spolumajitelkou firmy je i Petra Chudíková, která zabezpečuje operativní chod společnosti. „Bereme to jako úspěch, že jsme v tak náročné oblasti dostali firmu až tak daleko bez investora,“ říká zakladatel Spacemanicu. Nyní by už ale společnost peníze „zvenku“ potřebovala. „Nestíháme růst tak rychle, jak přichází poptávka.“ Spacemanic by investice využil především do vybudování většího technického i administrativního týmu. Firma se chce propracovat také k vytváření větších družic.

Jakub Kapuš připodobňuje vesmír k oceánům. V minulosti země s přístupem k mořím lépe navazovaly kontakty a objevovaly nové techno­logie. „Dnes je vesmír novým mořem, zdrojem inovací, nových technologií a bohatství. Země, která do něho investuje, si zabezpečuje budoucnost.“

Související